Ovesné mléko, špaldové, rýžové, mandlový nápoj, konopné mléko – ať už se jmenují jakkoliv -    regály obchodů se plní všemožnými alternativami klasického kravského mléka. Poptávka po nich roste a jako nápoj jsou jistě dobrou alternativou, obzvláště z ekologického aspektu.

V jídelních plánech Metabolic Balance najdeme kromě kravského, ovčího a kozího mléka z rostlinných druhů pouze mléko sojové. Proč tomu tak je? Zaspali jsme současný trend a držíme se zastaralých poznatků? Není možné, zařadit do jídelníčků i jiné rostlinné druhy  a nahradit jimi kravské a sojové mléko? Máme jasnou odpověď: “Není!” Vysvětlíme vám proč.

Předpoklad, že můžeme kravské mléko jako zdroj bílkovin a živin nahradit rostlinnou variantou je od počátku mylný. Rostlinné mléko můžeme považovat za  nápoj, ale nikdy nebude z nutričního hlediska plnohodnotnou náhradou za kravské mléko. Obilné a ořechové nápoje (mléka) obsahují zhruba 90% vody – z toho vyplývá, že obsah živin není možné srovnávat s obsahem živin obsažených v původní obilnině či ořechu. Je logicky mnohem nižší.

Kravské mléko oproti tomu slouží telatům po dobu několika týdnů jako jediný zdroj živin a energie. Pouze z něj čerpají mláďata savců  vše potřebné k růstu a vývinu. Toto by rostlinné alternativy mléka neumožnily. Chybějí jim nejen důležité vitamíny, ale především vysokohodnotné bílkoviny, které tělo dokáže dobře využít.

Proto nás nepřekvapí, že podle jedné americké studie nejsou mléka z obilnin vhodná jako plnohodnotná kojenecká strava – chybí jim pro vývoj dětí nezbytné bílkoviny, vitamíny a minerální látky. 

Ale ořechy jsou přece bohaté na zdravé mastné kyseliny a vitamíny řady B – a například oves obsahuje hodně vlákniny a minerálních látek?!

Ano. Z nutričního hlediska jsou základní suroviny pro výrobu alternativních druhů rostlinného mléka bohaté na hodnotné vitamíny, bílkoviny a minerální látky i vlákninu. To je naprostá pravda. Ale podíváme-li se podrobně na další kroky výroby těchto nápojů, musí nám být jasné, že konečný produkt neobsahuje zdaleka ty živiny, které obsahuje nezpracovaná původní surovina.

Výroba

Výroba alternativních mléčných nápojů probíhá většinou pomocí extrémních technologických procesů zpracování. Obilná zrna/ořechy se šrotují, smíchají s vodou a následně vaří. Takto vzniklé kaši se dodají enzymy, které mají kromě jiného za úkol štěpení škrobů a tím urychlení fermentačních procesů, které jinak trvají mnoho hodin. Takto získaná řídká kaše se přecedí a přefiltruje. Vzhledem tato tekutina většinou nepřipomíná mléko, jelikož je poměrně čirá. K dosažení požadované bílé barvy mléka se následně přidávají určité druhy rostlinných olejů. Ty vytvoří s tekutinou emulzi, která má typicky mléčnou barvu.

Proces výroby sojového mléka je podobný. Sojové boby se namáčí, melou, vaří a následně přecedí a filtrují. Nepřidávají se ale žádné enzymy ani oleje. Někdy se vzniklé mléko na závěr pasterizuje a homogenizuje, stejně jako mléko kravské.
Obsah živin v různých rostlinných nápojích se extrémně liší. Zásadní problém ale vidíme v nízkém obsahu bílkovin. Navíc je i biologická hodnota poměrně nízká, což v praxi znamená, že jen zlomek bílkoviny může být přeměněn v bílkovinu tělu vlastní. Díky značnému stupni zpracování, vlivu vysoké teploty a mechanického působení ztratí zároveň produkt množství obsažených živin jako jsou vitamíny, minerální látky a vláknina.

Výrobci samozřejmě mají své triky a obohacují proto mnohé výrobky o látky jako jsou vápník, hořčík, zinek, omega 3 mastné kyseliny a pod. I když to na první pohled může působit jako smysluplné a dobré opatření, zdání v tomto případě klame. Takto dodané látky jsou totiž pro tělo hůře vstřebatelné než živiny přirozeně se vyskytující v kravském mléce.

Náš názor v Metabolic Balance

Díky tomu, že mnoho rostlinných “náhražek mléka” obsahuje množství aditiv, a vzhledem k nízkému obsahu bílkoviny a dalších nutrientů, nemůže být většina rostlinných alternativních nápojů použita jako náhražka kravského mléka.

Výjimku tvoří sojové mléko, neboť je při jeho výrobě potřeba méně “chemie” než u jiných druhů rostlinného mléka. Kromě toho obsahuje sojové mléko - v porovnání s jinými druhy se zhruba 3-4% - poměrně dost bílkoviny. Samozřejmě existují oprávněné námitky proti konzumaci sóji a sojového mléka: genetická manipulace, mýcení tropických pralesů, vysoká koncentrace obsažených alergenů, nebo hormonální působení na organismus. I přesto se nám z nutričního hlediska soja jeví jako vhodná potravina, pokud chceme částečně nahradit kravské mléko.

Kdo se nemůže spřátelit s myšlenkou konzumace kravského mléka nebo sojového mléka, nemusí mít obavy. V Metabolic Balance máme množství jiných snídaňových návrhů, takže je možné kravské a sojové mléko vyloučit a přesto mít pestrý jídelníček, který zasytí a dodá dostatek potřebných živin.