Podle čeho poznáme kvalitní žitný chléb?

Koupit žitný chléb dnes zdánlivě není žádný problém. Seženeme ho běžně v každé pekárně i ve většině řetězců. Můžeme ale do kolonky „zdravá výživa“ zařadit jakýkoli žitný chléb? Pokud se podíváme na složení žitných chlebů podrobněji, zjistíme, že dané kategorii odpovídá jen málokterý.

Podle čeho tedy vybírat chléb, který můžeme bez obav zařadit do svého jídelníčku? Zaprvé by měl být ze 100 % vyroben ze žitné mouky, která je zároveň celozrnná. Už to samo o sobě postaví drtivou většinu dostupných žitných chlebů mimo hru. Při bližším prozkoumání výrobku totiž obvykle zjistíme, že je alespoň částečně vyroben z pšeničné mouky, případně obsahuje jen zanedbatelné množství obilného šrotu. Zadruhé by žitný chléb měl být vyrobený z kvásku. Ten sice leckdy obsahuje, ale pouze jako „doplněk“, zatímco ve skutečnosti chléb nakynul pomocí droždí, které celý proces urychlí. A zatřetí: neměl by obsahovat různé dobarvovací přísady a ochucovadla. Na pohled pěkně tmavý chléb často získal svou barvu díky melase a má vyšší obsah cukru.

 

Čím se žitný chléb liší od pšeničného, a je tak vhodnější pro zdravé stravování?

Důvodů je hned několik. Žitný chléb obsahuje více vlákniny, ale i minerálních prvků a vitaminů. Díky přírodní fermentaci žitné mouky pomocí kvasinek je lépe stravitelný, a naše tělo tak může všechny prospěšné látky lépe vstřebat. Má také nízký glykemický index, a tak vás už hodinku nebo dvě po jeho pozření nepopadne „vlčí“ hlad. Kvalitní žitný chléb navíc vydrží déle čerstvý a bude lépe odolávat plísni.

Jeho určitou nevýhodou bývá tužší konzistence: lepek v žitné mouce má totiž jiné vlastnosti než lepek pšeničný, což se projevuje na struktuře těsta. Právě to je zřejmě hlavním důvodem, proč většina Čechů dává přednost pšeničnému chlebu, který je měkčí a nadýchanější. Podíl žitného chleba (který je třeba jen ze směsi žitné a pšeničné mouky) tak v celkové produkci chlebů ve větších pekárnách nepřesahuje jednotky procent. Vyplatí se proto porozhlédnout se po prodejnách zdravé výživy či nějaké malé řemeslné pekárně ve vašem okolí.

Nakupujte sezónně a regionálně

Jak si zajistit, že při nakupování potravin na nic nezapomenete? Vytvořte si předem nákupní plán. Ušetříte si tím nejen nervy, ale i peníze: vyhnete se totiž spontánnímu nákupu věcí, které vlastně nepotřebujete. S plánem klidně vyřídíte nákupy na celý týden během jediného dne. Nepiště ho ale na poslední chvíli. Raději si na viditelné místo dejte blok nebo popisovací tabuli a v průběhu týdne si poznamenávejte, co se chystáte vařit a jaké potraviny budete potřebovat. Na základě poznámek potom vytvoříte nákupní seznam raz dva.

Abyste vždy věděli, která zelenina či ovoce mají právě období sklizně, pořiďte si sezónní kalendář. Máme teď na mysli tuzemskou produkci, protože jinak si dnes můžeme koupit téměř cokoli, kdykoli se nám zachce. Regionální produkty ale mají několik výhod: nehrozí, že byly sklizeny nedozrálé a nepoškodila je dlouhá cesta, která ještě k tomu zatěžuje životní prostředí. Hlavně ale mají velký přínos pro stránce zdravé výživy. Čerstvě sklizená místní zelenina a ovoce jsou plné chuti a vůně a naše tělo si z nich v tu dobu vezme nejvíc živin.

 

Jaké jsou možnosti?

Pokud se ve vašem městě konají farmářské trhy, koupit čerstvou sezónní zeleninu a ovoce není problém. V ostatních případech – tedy při nákupu v běžném obchodě či supermarketu – se vyplatí pečlivě vybírat, a pokud je to možné, dát raději přednost takovým produktům, které k nám nemusely jet přes půl světa.

Stále větší oblíbenosti se těší i zeleninové bedýnky, ve kterých dostáváte každý týden čerstvé výpěstky z blízkého okolí až na práh svého domova. Složení bedýnky kopíruje sezónu, a její obsah se tak různě mění. Leckdy do ní farmář přiloží i nějaký recept, takže hned víte, co se z dodaných produktů dá připravit.

 

Co dělat, když vám doma chybí čerstvá zelenina?

Pokud právě nemáte po ruce čerstvou zeleninu, nebojte se občas sáhnout po zmrazené. Je to mnohem lepší volba, než zeleninu vynechat úplně. Samotné mražení totiž zeleninu nepřipraví o nutričně cenné látky. Pořád bude obsahovat vlákninu, bílkoviny či vitamíny A a D. (Pokud je před zamrazením blanšírována, může lehce klesnout obsah vitamínu C, některých druhů vitamínu B a kyseliny listové.) Vytrhne vám tak trn z paty v případě, kdy jste se na trh či do obchodu zkrátka nedostali. Zelenina či ovoce, které jsou určené k zamrazení, byly vždy sklizeny ve fázi nejvyšší zralosti, kdy jsou zároveň z hlediska výživy nejhodnotnější.