„Lidé si často myslí, že ajurvédská kuchyně je vlastně kuchyně indická,“ říká Ivana Robošová z Centra Revital, které se zaměřuje na ajurvédské lázeňské pobyty a procedury. „Ayurvédsky ale můžete upravit českou, italskou, francouzskou, španělskou, asijskou… prostě jakoukoli kuchyni. V naší stravě by mělo být zastoupeno všech šest chutí – sladká, kyselá, slaná, pálivá, hořká a trpká,“ dodává s tím, že převažující chuti na našem talíři by měly odrážet nejen roční období, ale také náš konstituční typ.

To, jaký je náš konstituční typ, totiž přímo souvisí s poměrem dóš v našem těle. Dóši jsou různé typy energie a jejich nerovnováha může způsobit fyzické i psychické potíže. Ajurvéda přitom vychází z předpokladu, že naše tělo má veškeré potřebné mechanismy k tomu, aby se umělo „opravit“. Celý organismus je důmyslný systém, který má přirozené detoxikační cesty. Pokud je v těle rovnováha, každá buňka přesně ví, co má dělat. Pokud je v něm ale chaos, což obvykle souvisí s nesprávným stravováním nebo životním stylem, musíme mu pomoci, protože samo si už poradit neumí.

Léčba jídlem

„Jedním ze základních léčebných nástrojů ajurvédy je jídlo. Ajurvédské stravování začíná tím, že respektujeme náš metabolismus a přirozené funkce trávicího ohně,“ vysvětluje Ivana. Trávicí oheň neboli agni je v těle zodpovědný za proces trávení a přeměny potravy na energii. Nemusí jít přitom jen o jídlo, ale také myšlenky a zážitky, které nás potkávají a které – stejně jako potravu – potřebujeme zpracovat. Během dne má náš trávicí oheň různou sílu. „Funguje úplně stejně jako slunce na obloze. Ráno hřeje slunce nejméně, v poledne nejvíce, večer více než ráno, ale méně než v poledne. Stejnými biorytmy se řídí i náš trávicí oheň. Nejsilnější je v poledne, proto by polední jídlo mělo být hlavním jídlem dne, největším zdrojem živin. V tuto dobu umí tělo vytěžit z potravy nejvíc látek pro svoji výživu, regeneraci i opravu,“ popisuje Ivana.  

Důležité je také dodržovat potřebný rozestup mezi jednotlivými jídly, podle ajurvédy to jsou během dne minimálně tři hodiny. Když do žaludku „přihodíme“ další potravu, přestože nepociťujeme žádný hlad a nestrávili jsme dosud tu předchozí, zaděláme si podle Ivany na pořádný problém: „Každé jídlo je totiž v tu chvíli v jiné fázi trávení a celý proces se tím výrazně zpomalí. I když jde o zdravé jídlo, může se začít tvořit áma (toxiny). Áma je zdrojem a příčinou většiny zdravotních problémů, překyselení organizmu, zpomalení metabolismu, špatného vylučování, bolesti kloubů, zánětů atd. Dostaneme se do začarovaného kruhu, ze kterého se špatně vystupuje.“

Podzimní kuchyně podle ajurvédy

Jak se z toho začarovaného kruhu dostat? Základní je zjistit, jaký je náš konstituční typ a snažit se o optimální poměr tří dóš – váty, pitty a kaphy – který je ale pro každého z nás jiný. Pro jednotlivé dóši jsou přitom charakteristické určité základní vlastnosti: 
Váta – suchá, proměnlivá, pohyblivá, studená, rychlá, jemná, hrubá, drsná, lehká
Pitta – horká, lehká, tekutá, ostrá, kysele vonící, mírně mastná
Kapha – těžká, statická, pomalá, tupá, sladká, lepkavá, měkká, studená, hladká, mastná

„Znalost těchto vlastností nám umožňuje vybrat si potraviny, koření a byliny, které budou naši (převládající) dóšu vhodně doplňovat a harmonizovat,“ říká Ivana a dodává, že teď na podzim je například dominantní váta, pro kterou je vyrovnávací chuť sladká, slaná a kyselá. Z dalších vlastností, které potřebujeme na podzim posílit, je teplo – všechno jídlo je tedy vhodné tepelně upravit. 

A jedna rada na závěr, bez které by ajurvédské stravování nemohlo fungovat: Na jídlo si udělejte dostatek času: tělo umí totiž trávit jenom jednu věc, buď tráví jídlo, anebo to, co momentálně řešíte.