Většina lidí se raduje z horkého slunečného počasí, které nám v létě zlepšuje náladu. Ne každý z nás si ale může slunce užívat bez rizika.
Zhruba 20-30% obyvatel postihuje takzvaná alergie na slunce. Projevuje se svědivými vyrážkami, kopřivkou či mokvajícími puchýřky a podrážděním kůže, které jsou způsobeny škodlivým UV zářením. Nejvíce ohrožené tímto typem fotodermatózy jsou údajně ženy ve věku 20-40 let se světlou a citlivou kůží. Nejčastěji se objevuje na částech těla, které jsou nejvíce odhalené, tedy na pažích, hrudníku a zádech.

“Sluneční alergie”, správným názvem polymorfní světelná erupce (PLE), není vlastně opravdová alergie. Jedná se o přehnanou reakci imunitního systému na sluneční paprsky v nešťastné souhře různých faktorů. 

Podle tvrzení dermatologů je možné se proti příznakům sluneční alergie částečně chránit dostatečným přísunem vápníku ze stravy, případně i pomocí vhodných suplementů.

Vápník má snižovat výlev hormonu histaminu, který je zodpovědný za tvorbu kopřivky a puchýřků a za svědivost při sluneční alergii. Důležité je současně i doplnění vitamínu D, protože dostatečně vysoká hladina vitamínu D umožňuje dlouhodobé ukládání vápníku v těle.

Jak vápník, tak vitamín D mohou sice zmírnit průběh sluneční alergie, ale ne vyléčit.

Fact-checking

Vápník (calcium) je jedna z nejvýznamnějších minerálních látek pro lidské tělo a má velmi široké spektrum záběru. 
Téměř 100% vápníku se ukládá v kostech a zubech. Nepomáhá jen při sluneční alergii, slouží kromě jiného i jako stabilizátor pro buněčné stěny a podílí se na ředění krve a na udržování její mírné zásaditosti. Hraje důležitou roli při svalových a nervových aktivitách, stejně tak i při obraně proti zánětům. Kromě toho podporuje zdravou srdeční činnost a funkci mnoha různých enzymů. 
Je důležité dodávat ho tělu pravidelně v dostatečných dávkách: nejčastěji doporučená dávka se pohybuje v rozmezí 800-1000mg. U žen na 50 let a u mužů nad 70 let by se měl příjem navýšit o ca 20%.

Vápník je prostě superstar mezi minerálními látkami!



 

Potraviny bohaté na vápník:

  • mléčné výrobky: sýry (eidam, gouda, ementál) tvaroh, jogurt, mléko
  • ryby: sardinky, treska, losos, tuňák, kapr, platýs
  • luštěniny: sojové boby, cizrna, bílé fazole, tofu, tempeh
  • ovoce: pomeranč, ostružiny, maliny, černý rybíz, fíky
  • zelenina: kadeřávek, brokolice, fenykl, čínské zelí pak choi
  • semínka, ořechy: mák, chia, sezam, mandle

 

Vegani pozor! Vápník z rostlinných zdrojů se v těle nevstřebává tak optimálně jako vápník z živočišných potravin. U rostlinných zdrojů hraje - více než množství obsaženého vápníku - jeho takzvaná vstřebatelnost. Způsobují to takzvané antinutriční látky: oxaláty (např. ve špenátu) a fytáty (v semenech a luštěninách), Velké množství rostlinných zdrojů, které mají velmi vysoký obsah vápníku, má bohužel, díky obsahu těchto antinutrientů, vstřebatelnost jen 5-20%.

Samozřejmě existují i vyjímky:
Brukvovitá zelenina jako brokolice, kadeřávek a čínské zelí pak choi (pozor nezaměňovat s pekingským zelím) mají až dvounásobnou vstřebatelnost (50-60%)

Tempeh, tofu a některá vápníkem obohacená rostlinná mléka (rýžové, sojové) mají vstřebatelnost srovnatelnou s kravským mlékem, tedy 30%. Zajímavé je, že tofu firem, které používají ke srážení rostlinného mléka vápenaté soli, mají údajně vyšší obsah vápníku. Tak to uvedla Česká veganská společnost ve svých testech.

Stres, kouření, nadměrná konzumace alkoholu a kofeinu škodí ukládání vápníku.

Podpořit ukládání vápníku naopak můžeme vhodnou úpravou potravin (např. fermentací, namáčením, klíčením), dodáním vitamínu D a vitamínu K (zelenina s tmavě zelenými listy, fermentovaná zelenina).